Svatba na pomezí Česka, Slovenska a Polska je vždycky velkým zážitkem. Je to kraj rázovitý, kde se stále ještě mluví "po naszymu", takže člověk jazyka neznalý se občas docela ztrácí. Naštěstí místní plynule přepínají do spisovné češtiny a tak když je něco potřeba, rádi dovysvětlí.
Kromě stále živého nářečí jsou zde udržovány také staré tradice. Jednou z nich je "čepení", kdy se symbolicky ze svobodné ženy stává žena vdaná. Čepení probíhá za svitu svíček a je to opravdu krásný zvyk. Na svatbě Bětky a Dana bylo vše navíc umocněno přítomností tanečníků a tanečnic krojovaného souboru, ve kterém Daniel také působí. Když se rozezněly ostruhy na mužských botách v přesném rytmu, dívky roztáčely sukně, všichni zpívali a do toho všeho hrála nefalšovaná folklórní hudba, byl to neskutečný zážitek.
