Svatba Marie a Romana nám začala trochu infarktově, ale nakonec vše dobře dopadlo. Možná bych to sem neměl ani psát, ale přijel jsem později. Ne úplně pozdě, ale později než bylo domluveno. Stalo se to tak, že jsme se nejprve dohodli na příjezd do Kroměříže v 9 hodin. Pak mi Marie napsala, že by asi bylo lepší dojet na 8 hodin. Neměl jsem s tím problém. Dojedu kamkoliv a kdykoliv. Jenže, ráno vstávám na těch osm a žena povídá: "Jsi určitě domluvený na osm?" A protože jsem hlava děravá, říkám jí "Já se raději ještě mrknu". Podíval jsem se do messengeru a našel jsem zprávu, kde bylo psáno o začátku focení v 9 hodin. Tak říkám ženě, že mám ještě čas, že jsme domluvení na devět. Vyrazil jsem tak, abych tam na 9 byl. Byl jsem tam něco před devátou a až tam jsem zjistil, že už je po mě velká sháňka. Nevěsta mi skočila štěstím kolem krku a já rychle vybalil "nádobíčko" a už to frčelo. Nakonec celá svatba proběhla, až na menší zádrhel s muzikanty, naprosto v pohodě a fotky, které vznikly večer při západu slunce, jsou jedny z mých nejoblíbenějších. A co Marie a Roman? Vůbec se na mě nezlobili, dokonce na mé služby nedají dopustit, za což jsem jim velmi vděčný. Děkuji moc, jste skvělí! :-)



© 2017-2018 Jiří Tulach